Listopad 2012

Diplomy za Nezávislou bleskovku 01

25. listopadu 2012 v 18:21 | Janča
Ahoj, rozhodla jsem se, že diplom za bleskovku nakonec udělím všem třem zůčastněným..:)
Máte nádherné sny a přeju Vám...ať se splní ;)


Nezávislá bleskovka 01

25. listopadu 2012 v 16:28 | Janča
Mám tu právě pro Tebe bleskovou souťěž (z prvních 3...dva nejlepší dostanou diplom..)

přezdívka:
máš nějaké sny, kterým věříš a jdeš na nimi: jaké?
inspiruje Tě někdo, kdo?

Cesty mého blogu

25. listopadu 2012 v 16:24 | Janča
Cítím, jak mne začíná zase táhnout kouzlo blogu, představím Vám nyní novinky, které tu opravdu zavedu.

Můžete se těšit na ohromné množství grafiky, soutěží, aktualit ze světa těch slavnějších...víc článku o mně, protože se potřebuju vypsat pořádně, brzo snad i kvalitní fotky.....dyštak si napište, co Vám tu chybí! :)

Krásnej zbytek neděle!

To co potřebuji k životu..

25. listopadu 2012 v 15:55 | Janča |  téma týdne
Bez čeho bych neměla sílu žít? Krom vody...mě napadá rodina a TI nejbližší...

To co potřebuji je ON, jeho nádhernej, upřímnej úsměv.. Když ho vidím roztaju a jenom těžko se zmůžu na šťastný pohled, natož na srozumitelný rozhovor...jedině ON je tak blízsko, a při tom nejdál! Pro něj bych se rozkrájela, s ním bych opravdu žila. Bez něj jsem jenom prázdná schránka, která si neužívá života, kterej jí byl přidělen. Bez něj to nejsem já.
Jediné, co mi zbývá...je snít. Doufat, že si na mě aspoň párkrát za den vzpomene. Že mu jednou budu dost dobrá. Kdo nechápe, nezná ,,kouzlo" neopětované lásky, kdy miluješ někoho na koho nedošáhneš!

A proto se znovu sama sebe ptám, co potřebuju k životu? Snad přátelství, lásku a hlavně snění! Protože bez hlavy v nebesích jsme jako roboti!

Janča

Blend - Marian Vojtko

11. listopadu 2012 v 13:23 | Janča |  grafika

Tento blend je z mé tvorby na přání, byl pro jednu dámu, které se údajně líbil. Tak doufám, že se bude líbit i Vám!


Náhoda je blebec aneb jak ztratit foťák

11. listopadu 2012 v 13:20 | Janča
Rozhodla jsem se po týdnu napsat opět článek na téma týdne, tentokrát s podtitulem ,,Náhoda je blbec".
První vzpomínka, která se mi po přečtení těchto tří slov vybavila není pro mne moc humorná, ale je až neskutečné, jak často se opakuje a já se ne a ne poučit...
Tak abych začala, předminulý týden jsem opět jela z divadelního představení (z derniéry Funny) a v autobuse jsem si prohlížela své fotografické umění. Při vystoupení jsem na něj ale nejspíš zapomněla a tak zůstal na sedačce, možná se vyprařil z kabelky, ale to není příliž reálné. Bohužel foťák není levnou záležitostí a ztratit ho již po druhé, to dokáže opravdu pouze moje maličkot, naštěstí si od září na brigádách vydělávám na lepší, tak doufejme, že se ho dočkám během půl roku, patřím totiž mezi lidi, kteří nedají bez foťáku ani ránu!

Stala se Vám nějaká takováhle příhoda?

PS: Chápu, že to není přímo k tématu, ale alespoň zlehounka se ho dotýká.

Jedno slovo

4. listopadu 2012 v 18:45 | Janča |  téma týdne
Mám dojem, že si neuvědomuje, jaký dopad může mít jedno ,,obyčené" slovo....například: nenávidím, miluju, podvedl, ***
Váha některých slov na nás dolehne až po jejich vyslovení. Snažit se tomuto předcházet podle mého nemé smysl. Jsem zastáncem citátu, že člověk nemá litovat jediného svého slova, protože v ten moment jej chtěl vyslovit. Ano, někteří lidé vypouští z pusy věty, kterými můžou i jednoduše manipulovat ostatní, ale pak záleží pouze na jejich svědomí, které určitě není z těch čistějších....
Proto si važmě svých slov, mysleme je upřímě, ale zároveň nezapomínejme na dopad, který můžou mít na naše nejbližší.

Strach, že sny zůstanou jenom v mých představách

4. listopadu 2012 v 18:35 | Janča |  mé průpovídky
Dneska se nebudu snažit o žádný smysluplný článek, na ten opravdu nemám náladu, spíš bych se s Vámi chtěla podělit o své nesplněné sny, které doufám, že se jednou zvrtnou ve skutečnost. Pravda, nejsem zrovna skromná, ale už vím, že musím sebrat odvahu a všechnu svojí vůli a pokusit se aspoň většinu naplnit.
Kéž by většina lidí pochopila mou pravou tvář, kterou znají jenom mí nejbližší. Kéž bych si vydělala na pořádný foťák a jednou mě snad i pár jedinců označovalo jako fotografku...Kéž by mamka víc věřila mým schopnostem. Kéž bych dokázala být i ve škole svá. Kéž by mě chtěl ten, kdo se líbí i mně. Kéž bych nednou byla šťastná. Kéž bych se naučila ty taneční kreace. Kéž bych dokázala zhubnout. Kéž by všechno bylo jinak...
Ano, přiznávám, tento výčet zní poněkud sobecky, ale nemůžu si pomoct, můsím se alespoň vypsat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Celé dny sním, ale že bych vstala a sebrala odvahu na jejich uskutečnění, to né...pořád si myslím, že dobré věci padají z nebe, ale pravda je poněkud těžší, musíme si je vydobít...!!