Proč zapadnout? Proč si hrát na něco, co nejsem?

18. srpna 2012 v 21:12 | Janča |  mé průpovídky
Už na začátku článku bych chtěla podotknout, že nejsem žádná jeptiška, mám samozřejmě svoje neřesti, chyby....tohle je možná jedna z nich, kterou se mi ale měnit nechce.
Vždycky, když příjdu někam jako nová, mám příležitost být mezi těmi prý nejoblíbenějšími, nejsebevědomějšími....prostě té špičky daného kolektivu.....mezi kterou já se ale necítím moc dobře, nejsem moc společenský tip, myslím tím, že na sebe nutně nemusím ztrhávat všechnu pozornost, nekouřím a jsem na to hrdá, nechodím na diskotéky, nezpívám (není to moje silná stránka), jako ryba ve vodě jsem mezi svými přáteli, kteří mě chápou, ale pořád si připadám divně....odstrčeně. A proto se ptám mnohdy i sama sebe, to opravdu musí člověk obětovat i své já, aby ho ostatní brali?
Trendů, které se mi dnes opravdu nelíbí je dost, například chování mých spolužaček, jakmile jde kolem kluk, hned se mu začnou vnucovat a kroutit se před ním jak před zrcadledosm, kam dali v tu chvíli svou hrt? Také mi nepřijde normální chodit s někým jenom proto, abych nebyla sama....to přeci není život! Možná jsem ještě dost naivní a staromódní, ale věřím, že pravá láska čeká někde na každého, jen je otázkou, zda už nám neutekla....
Abych tento článek shrnula, opravdu je potřeba v dnešní době se podvolit ostatním, courat po večerech po diskotékách, být s kluky, kteří nás nepřitahují....mazat každému med kolem pusy a za zády ho pomlouvat...copak takto by se měli chovat kamarádi? Já si na tyto otázky zatím odpovědět nedokážu, doufám jenom, že se už moc nespálím...
Janča
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | Web | 18. srpna 2012 v 21:58 | Reagovat

Já taky nekouřím, nemám žádného kluka, nechodím na diskotéky a vlastně ani nikam. Rodiče to často štve, ale mě prostě trajdat všude kde ostatní nebaví. Ono by mě to možná i bavilo, kdyby mě někdo vytáhl ven, ale kdyby.. kdyby byli v prd*** ryby... já si třeba někdy řeknu, že v pátek nebo tak někam zajdu, ale to prostě nejde. Mám strach, že bych třeba potkala rodiče i když proč bych lezla někam kde oni hrají šipky? Mě se zatím nikam nechce chodit, možná jsem po mamce, ta taky začala chodit po diskotékách až od osmnácti. Možná to bylo i tím, že byla na intru..
Snad to chvilku na mě počká, všechno má svůj čas ;) nemusím nikde spěchat, ale někdy mě to štve když spolužáci někam jdou a nezeptají se mě, ale zase mě alespoň nemusí přemlouvat :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama